Jak vybrat reproduktor
Reproduktor, reprobox, reprosoustava… co je co?
Reproduktory jsou zjednodušeně řečeno elektro-akustická zařízení, která přeměňují elektrickou energii na zvuk. Reprobedna neboli reprobox se skládá z reproduktorů (většinou jich je více) a pouzdra. Dva a více reproboxů pak tvoří reprosoustavu a setkáte se s ní nejčastěji. Sestává se z různých typů reproduktorů, aby poskytla lepší zvukový výstup a pokryla širší frekvenční
rozsah.
Pojmy se ale často zaměňují, setkáte se s tím, že „bedýnky“ k počítači najdete pod názvem reproduktor a pod heslem reprobox se zase většinou skrývá muzikantské vybavení, i když ve většině případů jde o reprosoustavy tvořené několika reproduktory, solitérní reproduktor totiž využijete málokdy. Reproboxy patří mezi základní výbavu ozvučovacích systémů.
Pasivní vs. aktivní reprobox: který se vám více hodí?
Základní dělení reproduktorů se odvíjí od toho, zda v sobě mají integrovaný zesilovač nebo ne. Aktivní reproboxy se zesilovačem stačí připojit a užíváte si muziku. Většinou disponují různými digitálními vstupy, ale neobejdete se bez napájení. Hodí se pro nenáročné uživatele. Ti, kteří to s hudbou myslí vážně, zvolí pasivní reprobox. Jedná se o high-end kousek, který vyniká čistým a vyváženým zvukem. Musíte k němu ale zvolit vhodný zesilovač.
Zaměřte se na technické parametry
Při výběru reproboxu sledujte technické parametry, rozhodují o kvalitě zvuku i tom, kde a jak může být přístroj používán – prostorové ozvučení vyžaduje něco jiného než domácí studio.
Frekvenční rozsah
Každý reproduktor je uzpůsobený na určité frekvenční pásmo. Při výběru i vlastním sestavování reprosoustavy si pohlídejte, aby pokryla všechny frekvence. Většina systému pracuje s rozsahem 50–20 000 Hz. Reproduktory se dle frekvenčního pásma dělí na:
● basové (20–1 500 Hz),
● středové (80–12 000 Hz),
● výškové (2 000–20 000 HZ),
● širokopásmové (20–20 000 Hz, pokryjí celý rozsah lidského ucha).
Běžně se setkáte s dvoupásmovými (výšky a středy) a třípásmovými (výšky, středy a basy) soustavami. Ty ocení milovníci kvalitního zvuku.
TIP: Pokud chcete zdůraznit basy zvolte subwoofer = reproduktor přenášející nízké frekvence. Naopak vysokofrekvenčním rozsahem se vyznačují tzv. soundbary.
Výkon
Výkon, respektive příkon reproduktoru udává, kolik toho cívka reproduktoru snese, aniž by se zničila. Udává se ve wattech (W). Pozor, rozlišuje se maximální výkon (nejvyšší možná zátěž za krátkou dobu) a dlouhodobý výkon (zátěž při dlouhodobém užívání) RMS. Maximální výkon vám je prakticky k ničemu, vždy se řiďte celkovou hodnotou. Platí, že čím vyšší výkon, tím lépe.
Citlivost
Hodnota citlivosti reproduktoru říká, jakou hladinu akustického tlaku při výkonu 1 W uslyšíte ve vzdálenosti 1 m od zařízení = vypovídá tedy o hlasitosti. Běžné reproduktory si vystačí s citlivostí 80–95 dB, profesionální systémy mají i více než 100 dB. Čím větší hodnoty, tím více budete slyšet.
Impedance
Impedance vyjadřuje, kolik elektřiny musí reproduktorem projít, aby podal plný výkon. Hodnoty se pohybují mezi 2–16 Ω, nejčastěji pak 4 nebo 8 Ω. Impedanci si musíte pohlídat hlavně tehdy, pokud se rozhodnete připojit k reproduktoru i zesilovač. Impedance zesilovače nesmí být vyšší než u reproboxu, jinak dojde k poškození obou zařízení.
Nepodceňte ozvučnici
Ozvučnice, reprobedna, reprobox = skříňka, do které se umisťují reproduktory, případně další zařízení. Pokud si reprosoustavu skládáte sami, na ozvučnici se zaměřte až po výběru reproduktorů. U hotových reprobeden si posviťte na jejich provedení a kvalitu. Zajišťuje totiž správné fungování reproduktoru a udržuje všechny pohromadě. Ozvučnice by měla být vyrobena z tuhého materiálu a dobře utěsněná, aby zvuk vycházel, odkud má. Na výsledný zvuk mají velký vliv také rozměry hmotnost bedny.
Reprák umístěte správně
Je třeba si trochu pohrát i s prostorem, jinak i špičková aparatura nepodá takový výkon, jak by měla, a to jen kvůli špatnému umístění. Ideální je rozmístit reproduktory do prostoru v různých výškách. K tomu využijte stojany a držáky na reproboxy.