Jaké jsou nejoblíbenější druhy akustických kytar

Jaký je rozdíl mezi akustickou a klasickou kytarou

Otázka, která trápí asi každého začátečníka: klasická vs. akustická kytara? V čem se liší? Základní rozdíl, kterého si všimne i laik, spočívá v tom, že klasická kytara neboli španělka má nylonové struny, kdežto na akustickou kytaru (někdy se setkáte i s označením westernová) se natahují kovové struny. Dále se od sebe liší v konstrukci nebo ve velikosti krku a těla – to všechno se podílí na výsledném zvuku. 

Obecně platí, že klasická kytara se vyznačuje spíše širším krkem, plochým hmatníkem a kratší menzurou = délkou mezi nultým pražcem a kobylkou. Zvuk je měkčí, zastřený, hodí se pro vážnou hudbu nebo flamenco. Akustická kytara má užší krk a zaoblený hmatník. Zvuk zní silněji a výrazněji, je vhodný pro country, folk, blues, pop, rock nebo jazz – zkrátka pro všechny moderní žánry

Seznamte se s typy akustických kytar

Jednotlivé typy akustických kytar se od sebe liší tvarem těla a použitými materiály, které ovlivňují výsledný zvuk. Rozdělit se dají také podle způsobu zpracování těla kytary na:

• akustické kytary s tzv. vrstveným (překližkovým/laminovaným) korpusem, které vyžadují minimální údržbu, jsou cenově příznivé a hodí se jak pro začátečníky, tak i vodáky či trampy, protože nejsou tak náchylné na vlhkost nebo změny teplot;
• polomasivní kytary s přední deskou vyrobenou z masivu a boky a zadní částí z vrstveného materiálu nabízí plnější zvuk i ideální kompromis mezi cenou a kvalitou, ale je třeba sledovat, jak dřevo pracuje a nevystavovat ho vlhkým místům;
• celomasivní kytary představují prvotřídní nástroje, což se odráží i na kvalitě zvuku, který je krásně čistý, zároveň jsou ale nejcitlivější na okolní vlivy (vlhkost apod.). 

Dreadnought

Dreadnought patří mezi klasiku. Jedná se patrně o nejrozšířenější a nejoblíbenější typ akustické kytary. Kytaristé si ji chválí pro její všestrannost a pohodlnost. Navíc na ni díky vyváženému  vuku, který je hutný a čistý, zahrajete většinu hudebních žánrů. Dreadnought poznáte podle velkého korpusu a lehce zakulaceného hmatníku. 

Parlor

Malé tělo a osobitý zvuk – to je akustická kytara typu Parlor. Kromě malého těla se vyznačuje poměrně tlustým krkem. Díky své velikosti je celkem lehká, ocení ji proto muzikanti, kterým nesedí větší typy kytar, děti i kytaristé v pohybu. Vydává hlasitý zvuk zaměřený na střední tóny. Uplatní se v popu, folku, blues a hlavně jazzu. 

Jumbo

Jumbo představuje jednu z největší akustických kytar, je proto třeba počítat i s vyšší váhou. Má specifický zvuk, který je silný a hlasitý se zdůrazněním basů. Tvarem se podobá hrušce, tělo je široké, objemné a krk i hmatník užší, což umožňuje pohodlný úchop. Jumbo se skvěle hodí na pop, folk nebo country.

Ostatní typy akustických kytar

• Grand Concert – kytara má poměrně malé tělo a hraje se na ni prsty. Potěší vás harmonicky bohatým zvukem. 
• Grand Auditorium – má vyvážený čistý zvuk napříč celým spektrem a dá se na ni hrát prsty i trsátkem.
• Grand Orchestra – větší tělo podporuje basy a dlouhý dozvuk. Má hutný a hlasitý zvuk. Umožňuje hru prsty i trsátkem.
• Grand Symphony – vyluzuje silný a hlasitý zvuk s pevnými basy. Je třeba ale počítat s větším provedením.
• 12strunná kytara – má zdvojené struny, díky kterým získá kytara bohatý a plný zvuk, ideální při hraní doprovodů.

Setkáte se i s cutaway akustickými kytarami. Poznáte je podle typického výřezu ve spodní části pod hmatníkem, díky kterému získáte lepší přístup k posledním pražcům hmatníku.  Samostatnou kapitolu pak představuje elektroakustická kytara. 

Tipy, jakou akustickou kytaru zvolit

Hledáte vhodnou akustickou kytaru pro začátečníka? S typem Dreadnought nebo Jumbo nešlápnete vedle, obě jsou pohodovým nástrojem, na který si s radostí zabrnká nejeden kytarista, ať už zkušený, či ne. Ostatní typy jsou vhodnější spíše pro pokročilejší muzikanty, kteří ví, co od nástroje očekávají.

Typ použitého dřeva

Dřevo, ze kterého se kytara vyrábí, se významně podílí na výsledném zvuku. Dalším parametrem při výběru akustické kytary tedy může být i typ dřeviny. Běžně se používá smrk, mahagon, lípa, javor, palisandr, eben, cedr, dub, akát nebo divoká třešeň. Nedá se jednoznačně říct, které dřevo je nejlepší, každému zní dobře něco jiného. Cedrová rezonanční deska se hodí pro tišší hru, eben podtrhne basové tóny. Tradičně se setkáte s kombinací smrk-mahagon, cedr-palisandr, smrk-palisandr nebo cedr-třešeň. 

Nezapomeňte na příslušenství

Bez ladičky se neobejdete a pro jistotu si udělejte také zásobu náhradních strun. Pokud víte, že budete kytaru často přenášet, pořiďte si na ní pevný kufr nebo alespoň měkčí obal, aby se nepoškodila. Doma nástroj umístěte do kytarového stojanu, ve kterém se bude krásně vyjímat.